skip to Main Content

Vánoční výšlap přes Oucmanice

Poslední schůzka v roce 2021 byl tradiční Vánoční výšlap. Sešli jsme se pod klubovnou v Pelinách a vyrazili směrem Hrádníky. Bylo nás celkem 23 – rodiny Dastychova a Kristlova, Lenička a Standa Chaloupkovi, Anička a Honza Slámovi, Aleš Večeřílek s Terezkou a psem Tobym, Zdenda Vítek s Terezkou, Matěj Jiruf s fenou Dorinkou, Maruška Zachařová, Kryštof Paďour, Martin Viktorin, Lenka Svobodová a Petr Háněl, náš dlouholetý člen, bohužel už bývalý, který byl pro nás největším vánočním překvapením a velkým potěšením. Cestou jsme hráli Kolíček-pikolíček a Deset, hodně jsme si povídali. Bylo sice mrazivo, ale jasno a slunečno. Pod vedením Leničky jsme prošli málo známé údolí Ostroveckého potoka s krásnými skálami a ledem, který byl hlavně pro kluky velkým lákadlem. Pak jsme pokračovali polní cestou do Oucmanic, kde jsme se podívali na betlém. Zpáteční cesta nás vedla přes pěkný altánek nazvaný Stezka pod korunami stromů a potom kolem chat opět do Hrádník a Pelin. Tady jsme si popřáli hodně zdraví a štěstí do nového roku a spokojeně se rozešli.

Vánoční schůzka opět venku

V pátek před letošními vánočními prázdninami jsme se sešli nejprve u klubovny. Pak jsme se vypravili do Loutovce, kde jsme připravili pro zvířata k hustému křoví semínka, mrkve, jablka a suchý chleba. Taky jsme tam zazpívali tři koledy. Potom jsme si šli do protějšího lesa zahrát na schovávanou. Byli jsme trochu překvapeni změnou lesa – nebyli jsme tam dva roky a z původního hracího se les změnil na džungli. Po hře jsme s pomocí Leničky Chaloupkové a Martina Viktorina rozsvítili svíčky ve sklenicích a lampiónech a se světýlky se vydali zpět do Pelin k altánku. Tam jsme si zahráli Bludičky a pak krátkou hrátku se zvonečky a cukrovím – stanoviště vytvořily Verunky Chaloupková a Suchánková a Káťa Šimůnková. Někteří z nás už totiž hlady ani nemohli běhat a bylo potřeba dodat nějakou energii. Nakonec jsme se přesunuli zpět ke klubovně, kde mezitím Martin a Zdenda Vítek rozdělali ohýnek. Usadili jsme se kolem, rozdávali dárky a jedli cukroví. Taky jsme zpívali za doprovodu ukulele a kytary, na které zahrály Verunka a Lenka.

Turnaj her v městské knihovně

Tento pátek jsme se netradičně sešli u Městské knihovny v Chocni. Nejprve jsme si odložili batůžky a pak se vydali do parku, kde bylo plno sněhu a my si mohli zahrát Eskymáckou a pak i Lavinovou honičku. Někteří se nemohli sněhu nabažit a doslova se v něm vyváleli. Po návratu do knihovny jsme si vysvětlili pravidla, rozdali záznamové karty a mohli se pustit do činnosti. Měli jsme tu totiž nachystaný Turnaj stolních her. Ve třech různých místnostech jsme si mohli zahrát Piškvorky (papírové i plastové), Dobble, Mikádo, Kočku, Kostky, Karty, Bobří bandu, Domino, Kvarteto, Pexeso, Pohádku, Skluzavky nebo Člobrdo. Své umístění jsme zaznamenávali do hrací karty a po skončení jsme všichni získali drobnou sladkou odměnu. Hráli s námi i někteří vedoucí a schůzku jsme si užili i díky prostoru knihovny.

Mikuláš po odmlce

Přes problémy s nákazou jsme letos uskutečnili Mikulášskou obchůzku. Nejprve to vypadalo, že party budou tři, nakonec z toho vznikla jedna, ale velmi povedená – Mikuláš Kryštof Paďour, anděl Maruška Zachařová a čerti Jáchym Slovák, Mája Mrázová a Maru Čejková. Taky rodiny, které projevily zájem, byly zpočátku jen tři. Pak přibyla rodina naší členky Niky Kristlové a jedna další, den před obchůzkou ještě dvě a při samotné obchůzce pak ještě další dvě. Stateční nadílkáři tedy zvládli nakonec devět rodin a nachodili se po celé Chocni. Všechno ale zvládli se ctí a spokojeností!

Pracovní schůzka s mušlí

Práci v přírodní rezervaci Peliny jsme pro letošek dokončili první sobotu v prosinci. Přišel nám pomoci i Miloš Straka, taťka Martina a Vaška, který měl s sebou menší motorovou pilu, dále pomohl opět i Standa Chaloupka. Odstraňovali jsme náletový porost, sbírali odpadky (našli jsme například torzo mlýnku na mák a vidle), zprůchodnili jsme cestu na skalách a zkontrolovali tabulové značení. Honza Zapach navíc našel opukový kámen s otiskem mušle a pak ho zmenšoval, aby ho snáze dostal domů. Po práci jsme si také zahráli na louce v Pelinách a starší si dohodli na následující den mikulášskou obchůzku.

Krmítka a bludičky

Letos se nám venkovní krmítka podařila umístit opravdu úplně přesně. Když jsme se u klubovny sešli (měli jsme obavu, kolik nás bude, vzhledem k sílící nákaze, ale nakonec to byl skvělý počet), trošku sněžilo a my se rozdělili na čtyři skupiny. První dvě pracovaly v klubovně s Maruškou Čejkovou a Verunkou Chaloupkovou – vyzdobily klubovnu a udělaly spoustu krmítek pro ptáky ze sádla a semínek. Druhé dvě skupiny pod vedením Leničky Chaloupkové a Lenky Svobodové umístily venkovní dřevěná krmítka do Pelin, zámeckého parku a ke klubovně. Kromě Niky Kristlové to byli samí kluci a hezky se střídali v práci. Po návratu jsme se sešli s respirátory na puse v klubovně, jedna skupina ještě venku vytvořila sněhuláka, protože z drobného sněžení se stal celkem hustý příval sněhu. Uvnitř jsme si společně zahráli Autobus, rozebrali si sádlová krmítka a pak se vydali do sněhem zasypaného parku zahrát si Bludičky. Bylo to moc prima, virus-nevirus.

Práce v Pelinách a hry

Tuto sobotu jsme se sešli pod schody na hřbitov k pracovní schůzce. Nebylo moc hezky a nás nebylo mnoho, přesto se nám povedlo v prostoru přírodní rezervace Peliny pod skálami udělat velký kus práce. Aleš Večeřílek a Zdenda Vítek pracovali s motorovou pilou, na posbírání odpadků se vypravili Terezka Šiklová a Ondra Čejka, dospělou pomoc jim tvořil Standa Chaloupka. No a nám ostatním přišel pomoci třeba Michal Král, který už je taky zaměstnaný a nemá možnost chodit na běžné schůzky. Po práci jsme se přesunuli pod klubovnu a ještě si společně zahráli Kradení šátku a Rybáře. Povedlo se nám prostě příjemné pracovní dopoledne.

Schůzka s přírodovědným motivem

Druhý pátek v listopadu jsme se sešli v Pelinách k hrám na přírodovědné motivy. Nejprve jsme se rozdělili do družin, pro malý počet členů jsme museli spojit Tropické cyklóny a Extrémní mráz. Družiny pak procházely okruh, na kterém bylo připraveno 9 otázek a tři stanoviště – slalom s tenisovým míčkem (chrobák valící si kuličku), řezání dřeva pilkou (tesařík) a lezení na strom pro oříšek (veverka). Poslední ze jmenovaných stanovišť Maruška Čejková ještě obohatila o poznávání listů. Na okruhu se nejlépe dařilo Přemnoženým kobylkám, druzí byli Boží vůle, Extrémní mráz a Tropické cyklóny, na třetím místě pak Velký sesuv půdy a Únik ropy do moře. Potom jsme si zahráli krátkou honičku a pak na Sardinky, protože už se setmělo. Na závěr se Lenička Chaloupková, Maru Čejková, Káťa Šimůnková, Honza Zapach a Kryštof Paďour stali strážci kbelíků, do kterých se ve tmě ostatní snažili umístit své životy (hra Lavory). Tady se nejlépe dařilo Honzovi Slámovi a oběma bratrům Strakovým, Vaškovi a Martinovi.

Podzimní pašeráci

V pátek 5.listopadu jsme se hned na začátku sešli na dvou místech. Chtěli jsme totiž sehrát Pašeráky a tak družiny Boží vůle, Extrémní mráz a Tropické cyklóny startovaly od Svobodů, představovaly pašeráky a každý ze členů pronášel přes město dvě až tři obálky. Družiny Velký sesuv půdy, Únik ropy do moře a Přemnožení kobylek měly start u klubovny, představovaly četníky a měly za úkol pašeráky zadržet a obrat o obálky. Poprvé za dobu, co tuto hru hrajeme, se stalo, že četníci nechytili ani jednoho z pašeráků. Ti tak pronesli obálky všechny a hru vyhráli. Ani následné luštění pronesených informací (názvy míst v Chocni a okolí) nic na tomto vítězství nezměnilo. V klubovně jsme si pak společně zahráli pexeso složené ze jmen a příjmení našich členů.

Přírodovědná schůzka 2021

V Pelinách se dobře hrají různé hry. Tentokrát jsme se zaměřili na téma podzimní přírody. Nejprve jsme si byli prohlédnout část kmene lípy, která nevydržela poslední velký vítr. V kmeni byla dutina s otvorem pro strakapouda, který tam několik let hnízdil. Pak jsme se rozdělili na družiny. Ty měly za úkol vyluštit deset názvů dřevin a přinést jejich plody (pámelník, habr, javor, lípa, olše, buk, dub, smrk, modřín, jírovec). Jednotlivé plody jsme pak umístili na čtvercovou síť, prohlédli si je, zakryli a na vedlejší síti se pokusili vytvořit totéž schéma. Všechny družiny byly po menší nápovědě úspěšné. Potom jsme si společně zahráli hru Evoluce. Bylo při tom plno rámusu a smíchu. Na další hru jsme se rozdělili na dvě části. Ta první představovala les stojící v kruhu a někteří měli v ruce listnatou nebo jehličnatou větev. Druhá část představovala kůrovce, který se chce dostat do lesa. Kůrovci měli zavázané oči a řídili se hmatem – když objevili jehličnatou větev (byla v kruhu jen jedna), poklepali dotyčnému na rameno a on je pustil dovnitř do kruhu. Po sehrání jednoho kola se skupiny vyměnily. Při další hře Myšičkárna jsme využili své kreslící schopnosti. Družina dostala velkou čtvrtku, fixy a hrací kostku. Postupně jsme házeli kostkou, každé číslo znamenalo část těla myši, kterou jsme postupně zakreslovali. Po uplynutí hrací doby se však družině započítaly jen myši, které měly všechny požadované části. Některé myši byly opravdu velmi originální. Nakonec jsme si zahráli na Rybáře, abychom úplně neztuhli. Začalo být totiž dost chladno.