Yearly Archives: 2020

Na začátku října jsme se sešli u kluziště. Po nezbytné dezinfekci rukou a měření teploty jsme vyrazili nahoru do lesa na kopec Sutina, kde jsou i zbytky hradu Zítkova. Nedávno tu byla zřízena venkovní tělocvična a tu jsme využili. Rozdělili jsme se na skupiny a pak prověřili svou zdatnost v běhu do vrchu, ručkování, visu, šplhání a cvičení leh-sed. Jednotlivá stanoviště měli na starosti Lenička a Verunka Chaloupkovy, Michal Horáček, Anička Vítková, Paty Vanická a Maru Čejková. Z výsledků se dalo vyčíst toto:největší borci – Patrik Horáček, Vašek Straka, Vojta Bureš, Jára Kučera a Michal Králborci – Jáchym Slovák, Bára Čejková, Fanda Čejka, Ondra Dastych, Šája Horáčková a Matěj Jirufsportovci – Bára Kučerová, Pepa Štangler, Honza Zapach, Ondra Čejka, Nela Kratochvílová, Dominik Kubový a Mája Mrázovášikulové – Káťa Šimůnková, Štěpa Dastych, Ája Mrázová, Zuzka a Jirka Štanglersnaživci – Maru Zachařová, Martin Straka, Kristy Ondráčková, Vítek Hubálek, Terezka Šiklová, Lada Kratochvílová a Kuba ZemanPak jsme se přesunuli do jiné části lesa a zahráli si na Vlky a ovce. To se k nám přidal i Zdenda Vítek. Tady skončily jednotlivé družiny takto: 1.Mickeyho klubík, 2.Kouzelná školka, 3.Špagety, 4.Řízci, 5.Kuřátka na paprice a 6.Draci v hrnciNo a pak už nás honil čas návratu, takže jsme si celou cestu lesem k lávce Na Lhota hráli na Indiány, které honí stádo bizonů (nácvik indiánského běhu).

V neděli 27. 9. už bylo lepší počasí a tak se několik pracantů pustilo do úpravy schodů ke klubovně, pokračovali i následující sobotu, kdy dokončovali podporu svahu kolem schodů. Práce se jim povedla. Děkujeme Jirkovi Kužílkovi, Michalovi a Patrikovi Horáčkovým, Tomu Šustrovi, Jáchymovi Slovákovi, Petru a Kátě Šimůnkovým a Leničce Chaloupkové.

Tento pátek od dopoledne pršelo, přesto jsme pobývali v Pelinách. Nejprve Lenička připravila pro všechny hru zbylou z tábora – Merlinova laboratoř. Na vymezeném okruhu byly pověšené obrázky s nápisy různou barvou (co všechno má kouzelník Merlin ve své laboratoři). Úkolem bylo projít nebo proběhnout okruh a vždy si zapamatovat co nejvíce věcí, i barvu nápisu. Zapamatované bylo nutné zapsat na papír v místě startu. Pokud se něco cestou z hlavy vykouřilo, bylo potřeba znovu okruh projít. Nejmladší si měli všímat pouze modré a žluté barvy, střední ještě i červené, starší a nejstarší už všech barev. Po hře jsme si vyzkoušeli v altánku skládání lodičky. Pak jsme si zahráli ještě několik her a spokojeně se rozešli.
Pořadí Merlinovy laboratoře:nejmladší – Kuba Zeman, Štěpa Dastych, Vítek Hubálek, Ondra Čejka, Dominik Kubovýstřední – Nela Kratochvílová, Martin Straka, Vojta Bureš, Lada Kratochvílová, Ája Mrázová, Fanda Čejka, Jarda Kučerastarší – Bára Kučerová, Marky Dušková, Vašek Straka, Matěj Jiruf, Terezka Šiklová, Ondra Dastychnejstarší – Káťa Šimůnková, Mája Mrázová, Jáchym Slovák, Mářa Čejková, Paty Vanická, Bára Spoustová, Maru Zachařová, Vojta Kučera, Martin Viktorin

Sešli jsme se pod schody na hřbitov a pak vystoupili na louky u Hemží. Moc nefoukalo, přesto jsme se snažili s přinesenými draky létat. Pak jsme se rozdělili na skupiny – nováčky (Lada Kratochvílová, Pepa Štangler, Petr Opařil, Tereza Šiklová, Ondra Čejka, Jára Kučera, Kuba Zeman, Fanda Čejka, Dominik Kubový, Vítek Hubálek a Štěpán Dastych)  si vzala na starosti Lenička Chaloupková a učila je šifry a uzle, taky si vysvětlovali, co je dobré nosit na schůzky. Další skupinu trochu starších měla u sebe Verunka Chaloupková a spolu řešili různé úkoly. Dařilo se jim takto: Ája Mrázová, Nela Kratochvílová, Vojta Bureš, Ondra Dastych, Kiki Kubová a Martin Straka. Třetí skupina starších pod vedením Paty Vanické, Aničky Vítkové a Báry Spoustové signalizovala. Tady se nejlépe dařilo partě Michal Král, Bára Kučerová, Marky Dušková a Matěj Jiruf,  trochu hůř na tom byli Vašek Straka, Patrik Horáček, Kryštof Kubový a Zuzka Zemanová. Nejstarší s Verunkou Suchánkovou vytvořili rozdělení do družin. Družinám jsme pak také vymysleli názvy.
Družiny 2020:

Kouzelná školka

Bára Č.     8. ,
Kryštof K. 8.,
Matěj       8.,
Vašek       6.,
Ondra Č. 3.,
Vojta B.  2.

Kuřátka na paprice

Mája       9.,
Maru Z.  8.,
Pavla      7.,
Nela        5.,
Lada       2.,
Jarda      2.

Řízci

Jáchym      I.,
Jirka          8.,
Zuzka        6.,
Martin      5.,
Ondra D.  4.,
Kiki            2.

Špagety

Vojta K.  I.
Honza     7.
Šája         6.
Petr O.    8.
Vítek       3.
Fanda      2.

Mickeyho klubík

Káťa Š.     I.
Patrik      8.
Bára K.    6.
Kristy       6.
Ája           4.
Niky         3.
Dominik  2.

Draci v hrnci

Kryštof P.    8.
Marky D.     6.
Josef            6.
Terezka       4.
Štěpán         1.
Kuba             1.

Využili jsme teplých zářijových dnů bez dešťů, očistili celou klubovnu a obnovili její nátěr. Pilně na tom po dva dny pracovali Lenička Chaloupková, Aleš Večeřílek, Zdenda Vítek, David a Michal Královi, Tom Šustr, Michal a Patrik Horáčkovi, Káťa šimůnková a Jáchym Slovák. Moc děkujeme!

Další pátek už mohli na schůzku přijít i nováčci. A přišlo jich nečekaně mnoho. Také nás ale někteří členové opustili a někteří starší přešli mezi vedoucí (Mářa Čejková, Paty Vanická, Anička Vítková, Bára Spoustová a Martin Viktorin). Tři starší si přáli dále hrát, ale stali se tzv. „divokými kartami“, což znamená, že nebudou zařazeni do družin (Michal Král, Terezka Suchánková a Mery Sáblíková). Zvláštní postavení má také Petr Šimůnek, který zůstává naším členem, ale účastnit se chce přednostně schůzek, kde se pracuje – je náš THP technicko-hospodářský pracovník).Po zahájení schůzky jsme sešli dolů do Pelin k altánku. Tam jsme si vyrobili jmenovky a představili se. Pak jsme hráli různé seznamovací hry (Jméno a míč, Výměna jmenovek, Seřaď se podle velikosti, Hledej číslo, Lov na lidi). Nakonec jsme vyšli zpět ke klubovně, zapálili opékací ohýnek a trochu si taky zazpívali. Kromě doprovodu kytary (Lenka) byla novinkou hra na ukulele, které přinesla Verunka Suchánková a moc hezky na něj zahrála.

Na začátku září bylo hezky. Sešli jsme se v docela hojném počtu, ačkoliv hrozila práce. Nejprve jsme se poměřili teploměrem a použili dezinfekci na ruce (koronavirus). Pak jsme se rozdělili na skupiny a pustili se do práce. Čistili a upravovali jsme ohniště a schody, připravovali si dřevo ke kamnům na zimní období, sekali a hrabali trávu dole pod klubovnou, ostříhali jsme keře za klubovnou a u schodiště a v klubovně připravili promítání tábora. Fotky a CD pro nás tentokrát připravili Laďka a David. Na promítání pak přišli i někteří rodiče a sourozenci. Komentáře se ujala Verunka S. Po promítání jsme si ještě stihli trochu pohrát.

V pátek 28. srpna 2020 se uskutečnila potáboravá sešlost starších členů Spongilitu. Setkali jsme se u klubovny a čekala nás cesta do Pardubic na lasergame. Rozdělili jsme se tedy na dvě skupiny a utkali jsme se v boji. Bavilo nás to tolik, že jsme si souboj chtěli zopakovat, tentokrát v boji pět proti pěti. Navečer jsme se vrátili do klubovny, k večeři jsme měli výborné hamburgery a zbytek dne tvořil volný program. Druhý den ráno jsme se v trochu menším počtu vydali opět na nádraží do Pardubic, kde nás tentokrát čekal paintball. Shodli jsme se na tom, že narozdíl od lasergame byl mnohem těžší a také bolestivější. Někteří proto odcházeli s mnoha modřinami, ale i tak velmi nadšení. Cestou zpět jsme se ještě stavili v Atriu a akci zakončil příjezd na nádraží do Chocně okolo čtvrté hodiny odpoledne. 

Na začátku června po ukončení nouzového stavu jsme se rozhodli obnovit páteční schůzky. Nosili jsme si na ně s sebou roušky, používali dezinfekci rukou a na začátku si měřili teplotu. Pokračovali jsme také v přípravě letního tábora.
Naše červnové schůzky ale pronásledovala nepřízeň počasí. Hned první pátek v červnu celý den lilo jako z konve a přestalo těsně před začátkem schůzky. Naštěstí jsme se nedali odradit. Přišel i Aleš s motorovou pilou a pod jeho vedením starší pracovali kolem klubovny na dřevu a dokončili, co už začal Michal s Patrikem a Jáchymem. Mladší byli mezitím v Pelinách s Leničkou a Lenkou. Měli lehkou poznávačku, kterou si pak zkusili i starší. Společně jsme si pak zahráli několik her a na konci schůzky měla slovo Verunka – vyhodnotila nám Schůzky online a rozdávala odměny za přípravu úkolů a jejich plnění. Nejvíce se zapojila rodina Dastychova, Burešova a Kučerova. Další pátek byly plánované lesní studánky na kolách. Těsně před začátkem schůzky přišla silná bouřka s vydatným deštěm a schůzku jsme telefonicky odvolali. Místo ní si vedoucí dali poradu s přípravou tábora.
Předposlední pátek v červnu jsme se sešli u klubovny. Původně jsme opět chtěli do lesa na studánky, ale kupodivu zase lilo. Schůzka proběhla v klubovně a pod přístřeškem u klubovny, který jsme narychlo postavili. Hráli jsme hru „Čokoláda“, kdy jednotlivé skupiny představovaly rodiny, které pěstují kávové boby a snaží se je různým nákupčím prodat a získat co nejvíce peněz. Taky jsme při tom ochutnávali různé druhy čokolády a něco se o ní dozvěděli. Potom jsme si ještě stihli zahrát Cinkačku.
Při poslední schůzce opět pršelo, ale naštěstí s přestávkami. Takže jsme si zvládli zahrát několik her venku, připravit oheň (tentokrát chystali mladší) a opéct si. Dokonce jsme si u ohně i zazpívali. Tentokrát neproběhlo obvyklé hodnocení jednotlivců a týmů, ale snad to nikomu moc nevadilo.

Na začátku jara 2020 nás poněkud zaskočilo vyhlášení nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru. Zrušili jsme běžné schůzky a sami se vypravili na kontrolu budek (Lenička, Lenka, Verunka a Káťa s podporou Vojty). Další pátek Lenka s Leničkou odstranily z Pelin, zámeckého parku a od klubovny zimní ptačí krmítka. Michal, Patrik a Jáchym zapracovali na dřevu, které nám u klubovny nechali pracovníci technických služeb po kácení blízkých suchých stromů. Dost se nadřeli. Nouzový stav byl dlouhý a bylo potřeba něco podniknout. Verunka proto vyhlásila „Schůzky online“. Na stránkách Spongilitu uveřejňovala každý týden několik úkolů, jejich plnění se mohli účastnit členové, ale i jejich rodiny nebo další zájemci. Se zadáváním úkolů pomohla i Lenka a postupně se zapojila také Anička Vítková, Paty Vanická, Káťa Šimůnková a Martin Viktorin. Šlo o luštění šifer, hádanek, logických úloh, ale také výtvarné nebo pohybové činnosti, dokonce noční poslech slavíka v zámeckém parku. Nejoblíbenější byly terénní úkoly, při kterých bylo nutné urazit i několik kilometrů městem a jeho okolím. Řešitelé úkolů mohli svoje výsledky vždy do týdne zaslat Verunce, která je ohodnotila a zařadila do výsledkové tabulky. Úspěšné řešitele pak čekaly odměny.