Novinky

V sobotu 2. 10. se tradičně konal ptačí festival na rybnících Hvězda a Nový u Třebovic. Bylo nás málo, ale užili jsme si to. Účastnili se Ondra a Štěpa Dastychovi s tatínkem, František Čejka s maminkou Petrou, Matěj JIruf a jako doprovod Verunka Suchánková s Leničkou Chaloupkovou. Ani větrno či původní zamračené počasí nám nebránilo nad rybníkem pozorovat poletující hejno hus velkých, které zde zůstávají přes zimu. Pozorovali jsme také lysky, chocholačky a nebo poláky velké. Všímavějším se mezi nimi podařilo rozeznat i poláka malého, který je prý vzácností. Někteří vybavení jedinci (Ondra Dastych) vše ihned hledali v knížkách, které si vzali s sebou. Na konci akce jsme se sešli u rybníku Nový, kde čekal vedoucí akce Jakub Vrána s připravenými aktivitami především pro děti a také odchycenými ptáky. Malí účastníci si tak mohli zkusit ptactvo pustit či vidět, jak se kroužkuje a dozvědět se, proč se to vlastně dělá. Zažili jsme příjemné dopoledne. (všimněte si podařené fotky s Fáňou, je tam vylétající sýkorka koňadra)

Sraz na první říjnové schůzce byl pod klubovnou, ale pak jsme se přesunuli do Pelin k altánku. Zde jsme se na krátkou chvíli vrátili zpět na letošní tábor a zahráli si hry, které se do programu již nevešly. Nejprve jsme se ocitli v Austrálii a zahráli si Ježuru. Po Pelinách bylo rozmístěno osm destiček s ježurou a každý jednotlivce měl za úkol připnout na ni svoji jmenovku. Tento úkol splnili všichni zúčastnění na jedničku. Následoval přesun do Západní Evropy, do Norska, kde proběhla hra na rybáře. Ve Východní Evropě, v Bulharsku, jsme si všichni s 30 fazolemi zkusili obchodovat otázkou „Sudá nebo lichá?“, kde se celkovým vítězem stal Patrik se 110 fazolemi. Na závěr jsme navštívili celý svět prostřednictvím lístečků, na kterých byl světadíl, stát a hlavní město. Tuto hru si zahráli děti v táborových družinách, co kterých jsme přiřadili nováčky a ty, co se tábora nezúčastnili.

Tento pátek jsme měli sraz na konci lipové aleje pod Chlumem. V lese je tu totiž nová lesní tělocvična. Stanoviště jsou sice připravené pro dospělé a jsou poměrně daleko od sebe, přesto jsme se rozhodli část využít. Na začátku schůzky měla Lenička připravené šifrování a pak si jednotlivé družiny zacvičily na celkem pěti stanovištích – hrazdy, ručkování, ploty, plížení a bradla. Někomu to šlo velmi dobře, někdo měl trochu potíže, ale dobře jsme se bavili, byli jsme na pěkném lesním vzduchu a počasí vyšlo. Nejlepšími jednotlivci byly Ája Mrázová, Anička Slámová a Nela Kratochvílová v mladších a Bára Čejková, Bára Kučerová, Mája Mrázová a Kryštof Kubový ve starších. Pořadí družin:1. Tropické cyklóny, 2. Extrémní mráz a Boží vůle, 3. Velký sesuv půdy, 4. Únik ropy do moře, 5. Přemnožení kobylek.

Naše druhá podzimní schůzka je už tradiční pouštění draků na kopci u Hemží. Letos jsme ale zažili takový letecký den, jaký snad nebyl nikdy. Na začátku jsme sice trochu zmokli, ale to nás neodradilo a po určitých potížích jsme dostali do vzduchu najednou 12 draků. Největší úspěch měli draci Niky (ten se držel ve vzduchu skoro hodinu) a Martina. Starší se pak také pustili do pouštění s Kryštofovým drakem. Povedlo se jim navázat neuvěřitelné tři návleky a stahování draka jim pak trvalo plných 11 minut. Kromě draků jsme pak také šifrovali a vysílali morseovku. Na to jsme se rozdělili do skupin – nováčci, mladší, střední a nejstarší. Ti měli za úkol rozdělit družiny pro tento rok a hned jim také vymysleli názvy. Zadání znělo: přírodní katastrofy. Vyšly z toho tyto názvy družin: Boží vůle, Extrémní mráz, Přemnožení kobylek, Únik ropy do moře, Tropické cyklóny a Velký sesuv půdy. Opravdu povedená schůzka!

Zahajovací schůzku jsme začali u klubovny, ale hned jsme se společně přesunuli dolů do Pelin k altánku, kde byl větší stín a prostor na hry. Napsali jsme si jmenovky a začali se seznamovat s nováčky (Anička Slámová, Alenka Zemanová, Honza Sláma, Pepča Kazda, Kuba Vaca, Toník Richtr) i sami mezi sebou. Sehráli jsme několik her na tvoření skupin, srovnali se podle velikosti, zahráli si několik kol honiček a pak jsme se přesunuli zpět ke klubovně. Zdenda Vítek tady mezitím připravil malý opékací ohýnek, takže jsme si opekli a pak zazpívali několik písniček za doprovodu kytary Lenky Svobodové a ukulele Verunky Suchánkové. Taky jsme si rozdali přihlášky, které připravila Lenička Chaloupková a řekli si něco o další schůzce. Pak jsme se rozloučili a rozešli se.

Tento pátek jsme se sešli poprvné v novém školním roce. Rozdělili jsme se na skupiny a poklidili kolem klubovny i v ní. Sešli jsme se v hojném počtu,  práce nám šla od ruky rychle. Velkým překvapením byl Zdenda Vítek, který nám opět přišel pomáhat a mimo jiné vytvořil ohrádku kolem malého javoru nedaleko schodů. Po práci jsme si popovídali o prázdninách a zahráli si dvě hry na schovávanou. Dominik Kubový se při první z nich nasoukal pod klubovnu, ale Lenička ho stejně objevila. Pak už přicházeli rodiče a sourozenci, aby se spolu s námi podívali na promítání fotek z tábora. Promítání letos komentovala Verunka Suchánková a bylo to moc prima. Bylo nás hodně, klubovna nám byla malá a dobře jsme se pobavili. Při odchodu každý, kdo byl na táboře, dostal DVD s fotkami a videi. 

Na předposlední schůzku v tomto podivném školním roce jsme se sešli pod klubovnou a hned jsme vyrazili do parku Peliny k altánku. Tam jsme si odložili věci a s Lenkami Svobodovou a Chaloupkovou šli hrát Na třetího a Na vraha. Verunka Chaloupková s Bárou Spoustovou zatím připravily skvělou Uzlovací hru, kde jsme si pak v týmech mohli vyzkoušet své dovednosti i taktiku na sedmi stanovištích. Aby se nám stanoviště otevřelo, museli jsme získat heslo. Kde ho najdeme napovídaly fotografie míst v Pelinách. Pak jsme teprve mohli plnit úkol na stanovišti a vyzkoušet si tam liščí a lodní smyčku, zkracovačku, autíčka (rybářský uzel), smotání lana, závěsné smyčky a horolezecký úvaz. Ne všem se povedlo projít všech sedm stanovišť, bylo to opravdu náročné, ale moc pěkné a zajímavé. Nakonec nejlépe z tohoto klání vyšel tým Mickeyho klubík ve složení Káťa Šimůnková, Patrik Horáček, Kristy Ondráčková, Bára Kučerová, Niky Kristlová a Dominik Kubový. Všechna stanoviště se podařilo projít týmu vedoucích (Anička Vítková, Maru Čejková a Paty Vanická). Na závěr schůzky jsme si ještě zahráli Čarodějnickou honičku a pak se rozešli na víkend. Bylo horko a slunečno, ale v Pelinách jsme se měli dobře.

Další pátek v červnu jsme chtěli jet upravit studánky Srubskou a Smrkovou. Sraz byl na kolách u kluziště. Přicházela ale bouřka, takže jsme se rychle přesunuli do klubovny. Tady jsme si nejprve zahráli týmové pexeso. Pak přestalo pršet, takže jsme ve dvojicích a trojicích hledali v okolí klubovny písmenka a z nich pak skládali smysluplná slova. Tedy některým se dařila spíše nesmyslná slova. Potom jsme seběhli pod klubovnu na posekanou část louky a zahráli si honičku Seber šátek, nejprve v trojicích, pak na přání na jednotlivce. Při dalším dešti jsme se vrátili dovnitř a ve dvou řadách sehráli nejdříve Cinkačku a pak Autobus. Na ten bylo sice trochu méně místě, ale i tak jsme se dobře pobavili.

První pátek v červnu jsme obnovili běžné páteční schůzky. Sešli jsme se u klubovny, změřili si teplotu, rozdělili práci a dali jsme se do úklidu. Upravili jsme ohniště, posbírali a vytřídili odpadky v okolí, ometli pavučiny, zaklidili věci uvnitř, upravili schodiště ke klubovně, posekali a pohrabali trávu a vystříhali keře a ostružiny, které by se nám pletly do cesty při hrách. Pak jsme se přesunuli dolů do Pelin a nejprve si zahráli hru na jména, abychom si připomněli, jak se vlastně jmenujeme. Pak jsme utvořili dva týmy a zahráli si na Vrky a trpaslíky. Tady některým vrkům dělalo největší potíž zapsat větu: Jsem strašlivý a zlý vrk. To museli udělat, kdykoliv je některý trpaslík trefil míčkem. No a na závěr jsme se v těchto dvou týmech snažili ukořistit šátek položený uprostřed herní plochy. Po dlouhé době koronavirové pauzy jsme mohli strávit schůzku všichni společně a užili jsme si to.