skip to Main Content

Jak zavolat zdravotnickou pomoc?

155 – tísňová linka ohrožení života
112 – jednotné evropské číslo tísňového volání
150 – hasičský záchranný sbor
158 – policie ČR
156 – městská policie

Jak postupovat na místě nehody?

  1. Zajistit bezpečnost zúčastněných osob a bezpečnosti zachránce. Předejít vzniku dalších zranění a prohloubení stávajících (technická pomoc spočívá v bezpečném odstranění nebo přerušení působení příčiny, která nehodu vyvolala a často předchází zdravotnické)
  2. Správně určit druh a rozsah poranění – rychlé zhodnocení situace
  3. Provést celkové vyšetření postiženého:
    • pohledem: dýchací pohyby, chování postiženého, výraz obličeje, barvy kůže, poloha a a nepřirozený tvar těla nebo jeho částí, aktivní hybnost končetin, krvácení, zvracení, vidíme mechanismu úrazu, jsme-li svědky nehody.
    • poslechem: dýchací šelesty, spontánní projevy postiženého (sténání, chrčení, křik), odezvy na oslovení a manipulaci, provádíme slovní kontrolu stavu vědomí
    • pohmatem: vyšetření základních životních funkcí (dýchací pohyby, tepová vlna), zlomeniny kostí (nepřirozená poloha a pohyblivost částí končetin), teplota kůže,citlivost, bolestivost orgánů při pohmatu ostatní smysly: abnormální zápach z dechu postiženého (alkohol, aceton), jiný zápach na místě nehody (plyn, benzín, chemikálie, spálenina…)
  4. Posouzení základních životních funkcí:
    • zjištění stavu vědomí – oslovení postiženého, zatřesení s nim
    • zjištění dýchání – poslechem (zachránce přiloží ucho k nosu a ústům postiženého a vnímá jeho výdech) a pohledem (zvedá se hrudník)
    • zjištění srdeční činnosti – kontrola tepu pohmatem na krční tepně (bříška 3 prstů přiložíme do rýhy mezi štítnou chrupavkou a bočními krčními svaly na max. 10 vteřin)
  5. Přivolání odborné pomoci
  6. Poskytnutí zdravotnické první pomoci

První pomoc

Zástava krvácení:

  1. zvednutí krvácející rány nad úroveň srdce a současné posazení či položení raněného. Při větší ztrátě krve by měl zraněný ležet s nohama nahoře, protože se tak lépe prokrví mozek.
  2. provedení tlaku na cévu – přímo (stisknutím cévy prsty nad ránou nebo v ráně, např. při tepenném krvácení, kdy stříká z rány krev jasně červené barvy, přiložením tlakového obvazu na ránu, např. tlakový obvaz s polštářkem je součástí autolékárničky) nebo nepřímo (použitím tlakových bodů, např.krční, pažní, stehenní, v krajním případě přiložením zaškrcovadla nad ránu směrem k srdci). Při poranění hlavy nezastavujeme krvácení tlakovým obvazem, použijeme zesílený obvaz.
  3. Zavoláme odbornou pomoc.

První pomoc při bezvědomí:

  1. pokus o navázání kontaktu (hlasový kontakt, reakce na bolest)
  2. šetrné otočení na záda s ohledem na možná poranění
  3. vyčištění ústní dutiny, odstranění zubní protézy či jiného cizorodého obsahu
  4. uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy
  5. vyšetření základních životních funkcí: dýchání, činnost srdce, uložení do stabilizované polohy
  6. neustále kontrolujeme poraněného.
  7. přivolání Zdravotní záchranné služby (ZZS)
  8. Neodkladná resuscitace Jedná se o soubor výkonů, zajišťujících obnovení dodávky okysličené krve do tkání při zástavě dýchání a krevního oběhu. Resuscitaci je důležité zahájit co nejdříve a nepřerušovat ji až do obnovení základních životních funkcí. Po zástavě srdce a krevního oběhu se mozkové buňky trvale poškodí asi za 3 až 5 minut.
  9. uvolnění průchodnosti dýchacích cest – vyčistíme ústní dutinu a uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy
  10. zahájíme umělé dýchání z plic do plic – v poloze na zádech po uvolnění dýchacích cest zakloníme hlavu, povytáhneme jazyk a zahájíme umělé dýchání 2 hlubokými dechy v průběhu 4-5 sekund, dále pokračovat frekvencí 12 vdechů za minutu. U malých dětí metodou z úst do nosu i úst frekvencí 20krát za minutu, u novorozence 30krát za minutu, vdechovat opatrně menší množství vzduchu.
  11. nepřímá srdeční masáž – v poloze na zádech nahmatáme konec hrudní kosti – 2 prsty nad ním je místo, kam přiloží zachránce hranu své dlaně (3-5cm od báze mečíku), druhou dlaň položí na ni, prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedoléhají k hrudníku, zachránce stlačuje hrudní koš postiženého o 4 až 5 cm a stlačuje pravidelně frekvencí 100 stlačení za minutu.
  12. postup při neodkladné resuscitaci: zahájení umělého dýchání 2 rychlými hlubokými vdechy a zahájení nepřímé srdeční masáže 15 stlačeními hrudníku. Pokračování resuscitace v poměru 2 dechy : 15 stlačení, tento poměr dodržovat. Masáž provádět frekvencí 100 stlačení/minuta. Poměr dechů a stlačení je u novorozence 1:3, u kojenců a dětí 1:5.

První pomoc při šoku:

  1. protišoková poloha – na zádech se sníženou horní polovinou těla – dolní končetiny podložit alespoň o 30 cm nebo
  2. autotransfuzní poloha – jako předchozí doplněná zvednutím dolních končetin přímo k tělu
  3. ostatní protišoková opatření: zastavení krvácení, tišení bolesti, zabránit přehřátí a podchlazení, zabezpečení klidu, nepodávat pití – otírat rty, obličej vlhkým kapesníkem
  4. přivolat odbornou pomoc

Stabilizovaná poloha:
Postup jak se u zraněného provádí stabilizovaná poloha na boku:
pokrčíme dolní končetinu, která je blíže u zachránce tlakem na koleno pokrčené dolní končetiny od sebe zvedneme pánev, pod kterou zasuneme nataženou bližší horní končetinu postiženého tlakem na pokrčené koleno směrem k sobě na bok provedeme záklon hlavy tlakem na bradu a čelo, obličej spočine na hřbetu podložené ruky. Stabilizovaná poloha zajišťuje trvale volné dýchací cesty záklonem hlavy, brání druhotné aspiraci (vdechnutí krve, zvratků, slin, při poloze hlavy na stranu mohou sekrety volně vytékat z dutiny ústní) a poloha končetin postiženého zajišťuje stabilitu těla bezvědomého, udržuje jeho tělo v bezpečné a pohodlné poloze. Pokud není stabilizovaná poloha vhodná (poranění páteře, těžká zhmoždění hrudníku a břicha, mnohočetné zlomeniny dlouhých kostí horních i dolních končetin), zvolíme polohu na zádech podkládáme pod lopatkami a provádíme záklon hlavy.

zdroj: Český červený kříž